Ano lze, v tomto případě je řešení poměrně snadné. Pokud měl užívací právo bytu a užívaní pouze zesnulý, zaniká toto věcné břemeno smrtí fyzické osoby. Ale pozor to je z právního pohledu “pouze“ důvod pro změnu, která nastane vkladem do katastru nemovitostí. Takže je potřeba provést na katastrálním úřadu příslušné podání, kde označíte jaké nemovitosti se zánik věcného břemene týká a hlavně uvedete důvod, jenž doložíte listinou osvědčující právní skutečnost, ve vašem případě úmrtní list.

Asi nelze říci úplně konkrétně na co, neboť i zdánlivá maličkost může mít vážné následky.
Určitě si musíte dát pozor na správné označení prodávané nemovitosti, smluvních stran, způsob vypořádní kupní ceny, předání domu a pod. Nicméně nákup nemovitosti nepatří mezi běžné nákupy a doporučil bych využít služby odborníka. Odborník vám dokáže nejen navrhnou smlouvní dokumentaci, ale dům i prověří a může upozornit na vámi neviditelné právní i faktické vady. Výše uvedené platí i v případě opačném, tedy, že jste na straně prodávající.

Při prodeji nemovitosti platí daň z převodu vždy prodávající, v tomto případě tedy vy. V současné době tato daň činí 3 % ze základu daně a prodávající je povinen ji uhradit finančnímu úřadu nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž byl zapsán vklad práva do katastru nemovitostí např. katastrální úřad zapsal vklad práva 15. února 2007, jste povinen podat daňové přiznání do 31. 5. 2007. Výše daně se vypočítává z prodejní ceny a nebo ze znaleckého posudku, který musí být nedílnou součástí daňového přiznání. Základem je ta částka, která je vyšší, pokud bude vyší kupní cena, tak by daň činila 45 000,-Kč.

Samotné rozhodnutí záleží jen a pouze na vás. Prodej bytu, domu nebo pozemku, může vypadat na první pohled velmi jednoduše, ale zase tak jednoduché to není. Pokud se rozhodnete pro prodej vlastními silami, musíte počítat, že tato varianta pro vás bude náročnější a to nejen časově. Odhadování tržní ceny, shánění zájemců, domlouvání schůzek či příprava smluv může být někdy velmi komplikovaná práce. Pokud si zvolíte prodej přes kvalitní realitní kancelář, která poskytuje kompletní servis, ušetříte si tím mnoho starostí. Realitní kancelář by za Vás měla obstarat základní komunikaci s kupujícím a zařídit veškeré náležitosti související s prodejem. Realitní kancelář by také měla mít dokonalý přehled o situaci na trhu nemovitostí a dokázat zajistit podmíky pro optimální prodej.

Rád bych odpověděl, ale váš dotaz je velmi obecný. Nejdříve je potřeba zjistit o jaké věcné břemeno se přesně jedná. V některých případech samotné věcné břemeno prodeji, resp. samotnému užívání nemovitosti vlastně ani nebrání, ale také se může jednat o břemeno, které vám užívání bytu prakticky znemožní. Ve obdobných případech lze jen doporučit navštěvu odborníka v realitní kanceláři, který by vám měl pomoci s vyřešením koupě.

Pokud budu předpokládat, že se jedná o katastrální pracoviště Plzeň–město, a návrh na vlad splňuje všechny zákonem požadované náležitosti, tak pak samotný průběh zápisu vlastnického práva by měl trvat k horní hranici zákonné lhůty, tedy necelé dva měsíce.

Jestliže prodáváte sami a nebo přes realitní kancelář musíte předně vy, kupující či zprostředkovatel, zajistit pro kupujícího k vyřízení hypotéky na katastrálním úřadě příslušný list vlastnictví k vašemu bytu, dále list či listy vlastnictví ke společným částem budovy a pozemkům na nichž budova stojí a také příslušnou katastrální mapu. Dále bude potřeba k vyřízení hypotéky bance předložit, stačí v kopii, Váš nabývací titul (např. kupní smlouvu), dokument na základě kterého jste byt získali do vašeho vlastnictví.
Pokud budeme uvažovat o dnes naprosto běžném modelu hypotéky, bude banka požadovat od vás jako majitelů prodávaného bytu písemný souhlas se zřízením zástavního práva a následně uzavřete s bankou smlouvu o zřízení zástavního práva na prodávaný byt. To je jedna z podstatných náležitostí k čerpání úvěru=kupní ceny od banky. Uzavíraná “zástavní smlouva“ není dokumentem stojícím osamoceně. Jednak banka musí schválit kupujícím úvěr, uzavřít s nimi smlouvu o úvěru a dále musí být mezi Vámi a kupujícími uzavřená kupní či budoucí kupní smlouva. Důležité je asi zdůraznit, že zástavní právo zůstává váznout na vámi prodávaném bytu, tedy nenesete si sebou do dalšího života žádnou z tohoto pramenící povinnost, ale ta nabytím vlastnictví k bytu plně přechází na kupující.
Pokud ve vás něco z výše uvedeného vyvolává obavu, lze doporučit spolupráci s odborníky, kteří znají dané problémy a jistě rádi se vším pomohou.

Prodat část pozemku jistě můžete, k tomu je potřeba pozemek geometricky zaměřit nechat zhotovit geometrický plán a požádat příslušný stavební úřad o vydání rozhodnutí, respektive souhlasu s rozdělením pozemku. Na druhou část otázky nedokážu bez bližších znalostí odpovědět, obecně lze dodat, že záleží kde vůbec pozemek leží, zda je na tuto oblast vypracován územní plán a stavbu domu by potencionálnímu kupci povoloval opět příslušný stavební úřad.

Nejdříve je potřeba sepsat dohodu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, podle které připadne do vlastnictví jednoho z vás jedna část a do vlastnictví druhého druhá část pozemku. Pro zápis na katastr nemovitostí je nutné vyhotovit geometrický plán a získat rozhodnutí o rozdělení pozemku na příslušném stavebním úřadu. Co se týká daní tak by rozdělení pozemku podléhalo úpravě daně darovací, ale pouze v případě, že by spoluvlastník nabýval více než je jeho dosavadní spoluvlastnický podíl. Jinak se při bezúplatném reálném rozdělení spoluvlastnictví daň nehradí. V tomto případě doporučuji pro zpracování veškeré smluvní dokumentace navštívit odborníka.

V tomto případě se na vás vztahuje novela zákona o dani z příjmu od 1.1.2005 a ta upřesňuje, že pokud získané finanční prostředky z prodeje bytu použijete na uspokojení bytových potřeb nejpozději do jednoho roku následujícího po roce, v němž jste peníze přijal, jste od daně z příjmu osvobozen.

Ve vašem případě to bez domluvy se strýcem nepůjde. Ze zákona má strýc předkupní právo na koupi vaší poloviny a vy jste povinen mu ji nabídnout. V praxi se postupuje tak, že mu svoji polovinu nabídnete za částku, kterou požadujete. V případě, že tuto vaši nabídku nebude akceptovat (má na to 60 dní), můžete nabídnout nemovitost třetí osobě, ale opět za stejnou částku. Pokud byste chtěl v průběhu prodeje cenu nějak upravovat směrem dolů nebo nahoru, jste povinen opět informovat druhého majitele a tento má novou šanci se k prodeji vyjádřit. Pokud tak neučiníte, můžete se dostat se strýcem do právních sporů a vítězně by to pro vás s největší pravděpodobností nedopadlo.

Je potřeba vycházet ze zástavní smlouvy uzavřené s úvěrující bankou. Pokud ustanovení zástavní smlouvy nezakazují zřízení věcného břemene, je to možné. Nicméně se obávám, že to asi nepůjde, v zástavních smlouvách většinou banky další zatížení cizími právy omezují či přímo zakazují.

Ano, jako občan Evropské unie může v Česku nemovitost koupit. Musí však splnit některé předpoklady: zejména mít povolení alespoň k přechodnému pobytu na dobu více jak 3 měsíce, to mu vydá příslušné oddělení cizinecké policie. K vydání tohoto povolení váš přítel potřebuje platný pas či “občanský průkaz“ členského státu EU, pak doklad o zdravotním pojištění (karta europojištění se znakem EU), dále čestné prohlášení, že nebude žádat v naší republice o přiznání „sociálních dávek“ a velmi důležitý je dokument, který prokazuje, že má zajištěný pobyt, tedy nájemní či podnájemní smlouva. Doufám, že jsem na nic nezapomněl a pak už by stačilo jen vyplnit příslušnou žádost a přiložit 2 fotky.

Neznám znění vaší zprostředkovatelské smlouvy s realitní kanceláří, takže nemohu přesně odpovědět.
Obecně lze říci, že smlouva nemusí být sepsána pouze notářem. Smlouvu může sepsat také jakýkoliv právník a nebo určitě by měla mít předlohy kupních smluv i realitní kancelář. Na kupní smlouvě musí být ověřeny podpisy a to vám právě ověří buď notář a nebo podpisy ověřují i městské úřady. Žádný zákon také neříká, kdo hradí náklady spojené se sepsáním smlouvy u notáře ani poplatek za vklad do katastru nemovitostí. To je čistě na dohodě mezi vámi a kupujícím popřípadě realitní kanceláří, ale opakuji neznám text přesný text jejich zprostředkovatelské smlouvy.

Já to nedoporučuji. Formulace v kupní smlouvě musí být jasné, předmět prodeje nadefinován dle přísl. zákona, a je mnoho dalších věcí, které je dobré určitě ve smlouvě upravit. Málokterý laik bez problému upraví internetovou předlohu na svůj konkrétní případ. Pak se může stát, že třeba nebude správně uvedena identifikace převáděné nemovitosti a katastrální úřad vklad vlastnického práva do katastru nezapíše, nebo se nebudete moci s druhou stranou dohodnout na předání nemovitostí, převedení odběratelských smluv na média apod. Z těchto důvodů je určitě lepší svěřit vypracování smluvní dokumentace odborníkovi, vyhnete se tak možným vážným komplikacím.

Z vaší otázky nevyplývá, zda realizaci koupě nebo prodeje řešíte sami, anebo probíhá přes realitní kancelář, notáře či advokáta. Obecně lze říci, že pokud Vám prodávající sám nepředloží úředně potvrzené listiny, jako je list vlastnictví a nabývací titul (např. kupní smlouvu) k prodávané nemovitosti, je možné samostatně získat tyto listiny na příslušném katastrálním úřadě. Obdobně lze postupovat v případě, kdy jsou vám tyto listiny předloženy a nejsou třeba aktuální (staršího data) a nebo máte z nějakého důvodu pocit nedůvěry. Možná bych ještě podotkl, že solidní realitní kancelář by vám sama měla předložit aktuální listy vlastnictví ke kupované nemovitosti a v případě hypotečního úvěru i nabývací titul k nemovitosti prodávajícího. A úplně na závěr doplním, že si můžete ověřit vlastnictví nemovitosti i na internetu. Stránky provozované Českým úřadem zeměměřičským a katastrálním pro širokou veřejnost, kde bezplatně získáte základní informace najdete na http://nahlizenidokn.cuzk.cz/.

Daň z převodu nemovitostí má povinnost uhradit dle zákona č. 357/1992 Sb. o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí v aktuálním znění prodávající. Máte ale pravdu, že v případě porušení povinnosti prodávajícího se často obrací Finanční úřad na kupujícího, který je pak z titulu ručitele (ve smyslu §8 zákona č. 357/1992 Sb., a § 57 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) povinen tuto daň Finančnímu úřadu zaplatit. Máte pak sice jistotu, že v soudím sporu tuto částku vyhrajete, ale určitě je lepší předejít nepříjemnostem. Jak se tedy zajistit už v kupní smlouvě? Lze dohodnout a upravit, že část kupní ceny odpovídající výši uvedené daně, bude zaplacena přímo na účet finančního úřadu, nikoli prodávajícímu nebo alespoň domluvit vysokou smluvní pokutu ve váš prospěch, pokud by prodávající porušil svoji povinnost (neuhradil daň z převodu nemovitostí). Občas to bývá poměrně citlivé téma a i z tohoto důvodů je lepší svěřit vypracování smluvní dokumentace odborníkovi, vyhnete se možné komplikaci.

Ano, zálohy pod různými názvy, např. blokační kauce, rezervační poplatek jsou běžnou praxí. Od chvíle uhrazení rezervačního poplatku, by realitní kancelář měla správně zrušit veškerou inzerci a hlavně přestat jednat s dalšími potencionálními kupci. Je to vlastně i jistota pro Vás, že o vámi vybranou nemovitost nepřijdete. Předpokládám, že zálohu budete skládat proti uzavření nějaké smlouvy, kde bude jasně nadefinováno, dokdy vám bude předložen návrh kupní smlouvy, naopak i povinnost pro vás, dokdy se zavazujete uzavřít kupní smlouvu a uhradit kupní cenu. A dále i závazek realitní kanceláře, co se stane v případě, že s vámi prodávající kupní smlouvu neuzavře, myslím samozřejmě z nějakého důvodu, který neleží na vaší straně.

Touto úpravou půdy změníte užívání stavby, takže bude potřeba stavební povolení. Od nového roku platí novelizovaný stavební zákon, doporučuji vám proto raději ověřit si veškeré náležitosti na místně příslušném stavebním úřadu. Obecně by měly být podkladem pro žádost o stavebním povolením: doklad o vlastnictví stavby, snímek z katastrální mapy, a hlavně projektová dokumentace stavby, vypracovaná oprávněnou osobou. Z vašeho dotazu nevyplývá, jak je dům starý a v jaké se nachází lokalitě. Mluvíte o velké půdě, nemovitost se tedy může nacházet v památkové zóně, ale to už je domněnka, zkrátka raději navštivte stavební úřad.

Jestliže se skutečně jedná o družstevní byt, jeho vlastníkem je družstvo a vy užíváte váš byt na základě nájemní smlouvy. V tomto případě by se jednalo vlastně o podnájem, ale o tom, jestli můžete byt pronajmout či ne, hovoří stanovy družstva. Musíte si tedy prostudovat danou pasáž stanov, další pronájem může být zakázán i pod hrozbou sankce, kterou může být i vyloučení z družstva. Nebo naopak, bude stačit jen oznámení družstvu o tom, že byt dále pronajímáte, vše je ale na konkrétních stanovách družstva.

Pokud mezi všemi třemi spolumajiteli panuje ve výše uvedené záležitosti shoda, lze to vyřešit “dohodou o vypořádání spoluvlastnictví budovy a prohlášením vlastníka budovy“. Tato dohoda by musela obsahovat náležitosti stanovené zákonem o vlastnictví bytů pro prohlášení vlastníka budovy dle zákona 72/1994 Sb.. Tedy byste museli určit, které části budovy, se stanou bytovými jednotkami (ve vlastnictví vás jednotlivých - vlastníků) a dále ty, které se stanou společnými částmi domu, např. chodby, půda, apod. Tato dohoda se následně vloží do katastru, který vám pak zapíše nově vzniklé jednotky a velikost vašich podílů na společných částech domu. Je to však poměrně složitý proces, veškeré listiny musí splňovat zákonem stanovené požadavky, a tak můžeme doporučit jediné, obrátit se na odborníka.

Ve vašem případě bych doporučil nemovitý majetek darovat. Darování v případě nemovitostí proběhne sepsáním darovací smlouvy a jejím vkladem do katastru nemovitostí. S ohledem na finance činí darovací daň ve vašem případě (darování příbuzným v řadě přímé): 1% do 1 mil. Kč z odhadní ceny nemovitosti + 1,3 % ze základu přesahujícího 1 milion Kč, dále přes dva miliony korun je darovací daň 23 000 Kč + 1,5 % ze základu přesahujícího dva miliony korun do pěti milionů Kč včetně. Další sazbu daní naleznete v §8 14 zákona č. 357/1992 Sb. o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí v aktuální znění.

Jestliže máte dům i zahradu ve spoluvlastnictví, je každá úprava na domě možná vždy se souhlasem druhého majitele. Nicméně garáž můžete postavit tak, že budete veden jako její jediný vlastník, ale bude stát na pozemku, který máte v ideálním spoluvlastnictví se sestřenicí. Ještě by bylo možné pozemek pod garáží odprodat do vašeho výlučného vlastnictví, ale pak ještě doporučuji zřídit věcné břemeno pro příjezd do garáže, pokud vaše stavba nudu stát přímo u veřejné cesty. Oprava střechy - tak tam pokud se nedohodnete jinak, budete zhodnocovat podíl i druhého majitele. Správně by vám měla sestřenice přispět na opravu částkou, které odpovídá její polovině domu. Dále máte možnost sepsat dohodu, nejlépe a do budoucnosti vám jistotu přinese notářský zápis, kde uvedete, že zhodnocení domu (oprava střechy) byl/bude pouze a jen z vašich financí a spolumajitel si nebude na toto činit žádný nárok.

Společný nájem družstevního bytu může vzniknou pouze mezi manželi. Smlouvy o převodu členských práv a povinností tedy můžete v současné době uzavřít pouze vy či vaše přítelkyně. V případě, že v budoucnosti uzavřete sňatek, pak Vám oběma (manželům) vznikne automaticky společný nájem družstevního bytu. Zajímavá je následná záležitost, co by se dělo po uzavření manželství v případě rozvodu či úmrtí jednoho z vás. Jestliže družstevní byt získáte před sňatkem, zanikne společný nájem rozvodem a byt zůstane tomu, kdo jej před svatbou získal. Pokud by někdo z vás zemřel, respektive ten, který získal byt před sňatkem, členský podíl by přešel na dědice, což může být, ale také nemusí, pozůstalý manžel. Jestliže však získáte byt až během manželství, zůstal by pozůstalý manžel členem družstva a jemu by náležel i členský podíl.

Dobrý den, zdá se, že dle struktury vašeho dotazu uvažujete o darování poloviny nemovitosti. To se ovšem principielně neslučuje s požadavkem získání 1milionu Kč, protože hlavním znakem darovací smlouvy je její bezúplatnost. Doručil bych proto standardní cestu Kupní smlouvy. Při úplatném převodu nemovitostí je vždy sazba daně 3%. Tedy nikoliv jako u darovací smlouvy, kde je sazba daně u skupiny osob zařazených do III. skupiny do částky 1milionu Kč 7%. Rozdíl je také v tom, kdo je ze zákona povinnen daň uhradit. U darování je to nabyvatel (obdarovaný) a u převodu nemovitostí převodce (prodávající), ale pozor nabyvatel (kupující) je ručitelem.

Dle charakteru vašeho dotazu nelze konkrétně odpovědět. Obecně lze říci, že za zakázku platí objednatel. Ale v případech podobných vašemu často je součastí nabídky podmínka, pro případ jejího přijetí, participovat na nákladech s odprodejem/odkupem nemovitosti spojených.

Ve vašem případě vidím dvě možné cesty. Jednak řekněme lidskou, kdy se zkuste na družstvu domluvit, aby nabyvatelkou byla i vaše přítelkyně s poukazem na výše řečené. Ale neznám stanovy a velikost předmětného družstva a z právního hlediska to není moc pravděpodobné. Jistotu vám přinese a platbě daně darovací či jiné se vyhnete pouze uzavření manželstí ještě před podpisem převodu bytu do vašeho vlastnictví. Pak bude byt ve společném jmění manželů, ikdyž na "převodní smlouvě" budete napsán a na katastru zapsán jen vy. Společném jmění manželů totiž tvoří majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma za trvání manželství,........ /viz § 143 zákona č. 40/1964 Sb. (občanský zákoník) / a vaše přítelkyně tak o svůj podíl nepřijde.

Jestliže máte v ruce alespoň jedno pare Kupní smlouvy na dotčenou chatu podepsané všemi smluvními stranami a stejně i předávací protokol, zašel bych za dodavatelem elektrické energie a na základě těchto dokladů požadoval připojení k dodávkám elektřiny. Měli by vám vyhovět. V opačném případě je nutné vyčkat na rozhodnutí katastrálního úřadu, což by už nemělo tak dlouho trvat ( tedy pokud se jedná o pražské katastrální úřady). Přeji úspěšné vyřešení této záležitosti"

Dobrý den, z vašeho dotazu nevyplývá k čemu či na koho se věcné břemeno vztahuje. V každém případě je možné budovu darovat i s věcným břemenem. A v tomto případě doporučuji pro zpracování veškeré smluvní dokumentace navštívit odborníka.

Dobrý den, § 3 odst. 2) zákona č. 634 / 2004 Sb., o správních poplatcích hovoří takto: "Vznikne-li povinnost zaplatit poplatek za týž úkon více poplatníkům, zaplatí jej společně a nerozdílně, nestanoví-li sazebník jinak." A Příloha k uvedenému zákonu Sazebník (poplatků) v Položce 120 pak žádnou výjimku nestanoví. Z uvedeného vyplývá, že pokud se smluvní strany nedohodnou jinak, uhradí kolek ve výši 500,-Kč společně. V realitní praxi však bývá obvyklé, že tento kolek hradí Kupující a v případě prodeje přes solidní realitní kancelář pak tento zprostředkovatel.

Pokud na Vás byt převádí i Váš otec, budou jako prodávající oba a každý Vám prodá svůj spoluvlastnický podíl. Analogicky tedy platí, že pokud prodává svůj spoluvlastnický podíl Váš přítel, bude prodávajícím jen on. Co se týká daní, tak od daně z příjmu je prodávající ozvobozen, jestliže měl v bytě bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem. /Viz § 4 odst. 1a) zákona č. 586 / 1992 Sb., o daních z příjmů/. Daň z převodu nemovitostí se platí vždy a hradí ji prodávající. V současné době činí tato daň 3 % ze základu daně a prodávající je povinen ji uhradit finančnímu úřadu nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž byl zapsán vklad práva do katastru nemovitostí. Výše daně se vypočítává z prodejní ceny a nebo ze znaleckého posudku, který musí být nedílnou součástí daňového přiznání. Základem daně je ta částka, která je vyšší.

Velmi jednoduchá odpověď. Můžete, na nikoho se ohlížet nemusíte.